Nadnárodní průmyslové koncerny určují nejen technologický vývoj a míru ekonomické prosperity, ale mají i značný společensko-ekologický dopad. Jakým způsobem tyto koncerny mohou přispívat k uskutečňování úkolu trvale udržitelného rozvoje, jsme se zeptali Michala Broži z Informačního centra OSN v Praze.
Velký průmysl hraje v transformaci k udržitelnosti klíčovou roli. Je to na jednu stranu business příležitost, na stranu druhou doléhá na soukromý podnikatelský sektor velká odpovědnost. Ekonomika vytváří obrovský tlak na ekosystém. Nezbývá už žádný volný přírodní kapitál. Veškerá aktuální biodiverzita, pitná voda, atmosféra, korálové útesy, oceány, lesy nebo zaledněná území mají přímý vliv na stabilitu Země a tím pádem na ekonomiku.
Od 80. let minulého století nám Země vystavuje účty: ozónová díra, úbytek vody, tání ledovců, vlny horka, častější a silnější bouře. Změna klimatu postupuje rychleji než naše schopnost na ni reagovat. A emise skleníkových plynů dál rostou. Pařížská dohoda o ochraně klimatu přitom pracuje se scénářem, že globální oteplení v bezpečné hranici 2 stupňů Celsia do konce století předpokládá snížení emisí uhlíku na nulu už do roku 2050. To se jistě neobejde bez obrovských investic. Podle odhadů UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji) vyžaduje naplnění agendy Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) investice ve výši od 2,5 bilionu (v prvních letech) do 7 bilionů amerických dolarů ročně.
„Velký průmysl hraje v transformaci k udržitelnosti klíčovou roli.“
Cíle agendy SDGs v oblasti udržitelné výroby a efektivního využívání zdrojů, které se podniků a firem přímo týkají, poskytují na jednu stranu podporu těm, kteří model udržitelného podnikání razí, na straně druhé budou vyvíjet tlak na firmy, které v tomto směru zaostávají. V Česku není zatím povědomí o SDGs v korporátním prostředí příliš rozšířené. Mnohé firmy si ale uvědomují, že odpovědnost za jejich podnikání těsně souvisí s odpovědností za vývoj světa. Zůstává ale zatím spíš nedoceněno, že odpovědnost za svět neseme všichni společně. A právě SDGs jsou komplexním globálním plánem, který v OSN v roce 2015 přijal celý svět.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
