Nadnárodní průmyslové koncerny určují nejen technologický vývoj a míru ekonomické prosperity, ale mají i značný společensko-ekologický dopad. Jakým způsobem tyto koncerny mohou přispívat k uskutečňování úkolu trvale udržitelného rozvoje, jsme se zeptali Michala Broži z Informačního centra OSN v Praze.
Velký průmysl hraje v transformaci k udržitelnosti klíčovou roli. Je to na jednu stranu business příležitost, na stranu druhou doléhá na soukromý podnikatelský sektor velká odpovědnost. Ekonomika vytváří obrovský tlak na ekosystém. Nezbývá už žádný volný přírodní kapitál. Veškerá aktuální biodiverzita, pitná voda, atmosféra, korálové útesy, oceány, lesy nebo zaledněná území mají přímý vliv na stabilitu Země a tím pádem na ekonomiku.
Od 80. let minulého století nám Země vystavuje účty: ozónová díra, úbytek vody, tání ledovců, vlny horka, častější a silnější bouře. Změna klimatu postupuje rychleji než naše schopnost na ni reagovat. A emise skleníkových plynů dál rostou. Pařížská dohoda o ochraně klimatu přitom pracuje se scénářem, že globální oteplení v bezpečné hranici 2 stupňů Celsia do konce století předpokládá snížení emisí uhlíku na nulu už do roku 2050. To se jistě neobejde bez obrovských investic. Podle odhadů UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji) vyžaduje naplnění agendy Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) investice ve výši od 2,5 bilionu (v prvních letech) do 7 bilionů amerických dolarů ročně.
„Velký průmysl hraje v transformaci k udržitelnosti klíčovou roli.“
Cíle agendy SDGs v oblasti udržitelné výroby a efektivního využívání zdrojů, které se podniků a firem přímo týkají, poskytují na jednu stranu podporu těm, kteří model udržitelného podnikání razí, na straně druhé budou vyvíjet tlak na firmy, které v tomto směru zaostávají. V Česku není zatím povědomí o SDGs v korporátním prostředí příliš rozšířené. Mnohé firmy si ale uvědomují, že odpovědnost za jejich podnikání těsně souvisí s odpovědností za vývoj světa. Zůstává ale zatím spíš nedoceněno, že odpovědnost za svět neseme všichni společně. A právě SDGs jsou komplexním globálním plánem, který v OSN v roce 2015 přijal celý svět.
Aditivní výroba – 3D tisk a subtraktivní výroba – obrábění. To jsou dva klíčové procesy, které kombinuje unikátní řešení z produkce společnosti SinuCraft – hybridní CNC robot řízený řídicím systémem Sinumerik ONE.
Do vývoje generativní AI, konkrétně do rozšíření jejích principů do praxe, se v současné době investuje obrovské množství peněz i úsilí. Očekávání jsou v tomto směru velká, a to jak v pozitivním, tak i negativním smyslu. Zeptali jsme se čtyř osobností, které k tomuto tématu mají co říct: „Jaký je váš názor na tento trend? Kde si myslíte, že najde generativní AI nejlepší uplatnění? Co pozitivního (příp. negativního) přinese a v čem je její největší potenciál? A jakou roli v tomto novém scénáři bude hrát člověk?“
Představujeme projekt zaměřený na výměnu řídicího systému v české pobočce společnosti Indorama Ventures, který se realizoval v těsné spolupráci tří firem – Indorama Ventures, Siemens a SIDAT. Část projektu, který trval několik let, probíhala během plného provozu a výsledky, které projekt přinesl, hovoří za vše: úspora 4 miliony Kč, snížení energetické náročnosti o 5 %.
Na konci července 2025 vyměnil závod Siemens Nízkonapěťová spínací technika (NST) Trutnov poslední firemní automobil se spalovacím motorem za plně elektrický model a dosáhl nulových emisí CO₂ ve Scope 1 a Scope 2.
