Rolf Heuer, dřívější ředitel CERN a do dubna 2018 dlouholetý prezident Německé fyzikální společnosti (DPG), je přesvědčen, že nám chytré stroje mohou pomáhat – ve výzkumu, v průmyslu i v každodenním životě. V rozhovoru pro časopis Pictures of the future vysvětluje, proč stále potřebujeme také inteligentní lidi.
Umělá inteligence dříve jednoduše znamenala inteligentní software – neuronové sítě, které se trvale zlepšovaly ve schopnosti rozpoznávat vzory, a to díky rostoucímu objemu dat, kterými je zásobovali lidé. Software byl napsaný tak, aby mohl s pomocí lidí sám sebe trvale vylepšovat. Na první pohled je to stejné i dnes, na ten druhý se ale ukazují rozdíly: lidé zásobují software obrovským množstvím dat a píšou ho už rovnou tak, aby byl natolik inteligentní, že se dokáže těmito daty probírat a sám vybírat pouze ty kombinace, které lidi potřebují.
Vezměme si řídicí systém urychlovače částic v CERNu. Je vybaven miliony čidel, které monitorují správné fungování všeho. Otázkou už ale není, co dělá to či ono konkrétní čidlo, ale spíše to, jaká situace vzniká. S inteligentním softwarem, který kombinuje znalosti získané ze všech senzorů, lze například rozhodnout, že se výsledek některého senzoru bude ignorovat, poněvadž není pro danou situaci relevantní. Avšak, pokud i sousední senzor ukáže stejnou odchylku, která nezapadá do našich představ, program musí být natolik inteligentní, aby sám rozhodl, že se jedná o něco důležitého a je potřeba začít jednat.
V žádném případě. Tato rozhodování musejí být učiněna nesmírně rychle,takže nelze spoléhat pouze na lidi. Ti jsou pomalí. Kdy se ale celý stroj zastaví, určují lidé. Stroj to nemůže udělat sám.
Těžká otázka; zabývá se jí i průmysl a týká se velkého množství peněz i lidské bezpečnosti. Ať již v případě výrobních linek, plynových turbín, nebo vlakové infrastruktury, senzory vytvářejí základnu pro definování přesného okamžiku vypnutí. Až doteď lidé dokázali stroj anulovat. Je to určitě rychlejší – ale bude to jednou i chytřejší? Přes veškerou umělou inteligenci by neměla být ignorována hodnota lidských zkušeností. Nedovedu si představit, že by nás jednoho dne anulovaly stroje.
Samotná umělá inteligence nemůže vysvětlit svět. Je to nástroj, který člověk potřebuje k dosažení pokroku. Jako výzkumný pracovník nemohu přijmout žádné vysvětlení, jakkoli je přesvědčivé, pokud ho nemohu experimentálně reprodukovat. Nejprve musí být prokázáno.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
