Inspirace

Siemens snížil své emise skleníkových plynů v České republice o 70 %

Petr Jechort
0

Změny klimatu představují jeden z největších globálních problémů současnosti. Vlády a firmy proto celosvětově přijímají opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, které jsou prokazatelně hlavní příčinou klimatických změn.

Česká republika bohužel patří mezi státy s největší produkcí skleníkových plynů na obyvatele, tj. s největší uhlíkovou stopou. Ta v roce 2014 činila 11,6 t CO2e/obyv., což byla čtvrtá nejvyšší hodnota v EU28 a výrazně převýšila celoevropský průměr 8,5 t CO2e/obyv. Společnost Siemens ČR se snaží přispět ke zlepšení tohoto neutěšeného stavu a svou uhlíkovou stopu průběžně snižuje. Od roku 2014 se jí podařilo snížit emise CO2 o 70 %. Jestliže v roce 2014 činily její emise CO2 v České republice 63 000 tun, letos to bylo jen 18 000 tun. Takovéto snížení emisí CO2 představuje významný příspěvek k celosvětovému závazku společnosti Siemens dosáhnout do roku 2030 CO2 neutrality. Tento závazek si společnost Siemens stanovila sama ještě před přijetím Pařížské dohody. V souladu s ním hodlá již do roku 2020 investovat do projektů energeticky úsporných budov a výrobních zařízení zhruba 100 milionů eur.

Celosvětově Siemens do projektů na snížení energetické náročnosti investuje 2,5 miliardy Kč. Dva velké projekty byly zrealizovány v České republice: v závodech Mohelnice (2017) a Letohrad (2018). Do těchto dvou projektů Siemens investoval přes 80 milionů Kč a dosáhl snížení emisí CO2 o 6 300 tun ročně. Hodnota ušetřených energií přesahuje 16 milionů Kč za rok.  Energetických úspor bylo dosaženo kombinací nových technologií a řešení, včetně využití tepla vznikajícího ve výrobě, decentralizace zdrojů tepla, zavedení chytrého osvětlení včetně řídicích systémů, využití nových řídicích systémů pro management energií. Další projekty na snižování emisí CO2 bude společnost Siemens realizovat v České republice v příštích letech, především v oblasti elektromobility a dalších energetických úspor.

Uhlíková neutralita

„je v textu Pařížské dohody definována jako „dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojůa snížením skleníkových plynůpomocí propadů“. Problém spojenýs uhlíkovou neutralitou spočívá v tom, že propady skleníkových plynů ječasto obtížné vyčíslit a garantovat, zejména v dlouhodobějším časovém horizontu. Primárním cílem každého státu a podniku by proto mělo být snižování absolutního množství emisía až druhotným opatřením jejich kompenzace např. Prostřednictvím garantovaných offsetů, které zajistí žádoucí propady emisí.“

Uhlíková stopa podniku

„je měřítkem dopadu fungování společnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Uhlíková stopa je nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají aktivitám či produktům firmy. Uhlíková stopa podniku se obvykle vyjadřuje v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého (t CO2e). V případě dílčích aktivit či uhlíkové stopy produktu lze použít kilogramy (kg) či gramy (g) CO2e. Emise produkované podnikem se rozdělují podle protokolu GHG, což je v současnosti široce používaný mezinárodní standard. Pro subjekty zapojené do evropského systému obchodování s emisními povolenkami je vykazovaní emisí GHG povinné, pro ostatní firmy dobrovolné.“

Zdroje: Siemens, studie Uhlíková stopa českého byznysu 2015

Diskuze k článku

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit přes facebook. Přihlásit se

Vaše komentáře

Zatím nebyl přidán žádný příspěvek. Buďte první.

Mohlo by vás zajímat

 
Galerie