Největší tvor, jaký kdy žil na naší planetě, je plejtvák obrovský s hmotností až 200 tun. Těchto rozměrů dosahuje díky tomu, že nikdy neopustil vodní prostředí a jeho rozměry tak nejsou limitovány nosností kostry, která by ho musela nést na souši. I přesto však dnes již existuje jednoduchý způsob, jak by se takový plejtvák mohl pohybovat po pevné zemi – stačí ho naložit na korbu nákladního automobilu BelAZ 75710.
BelAZ patří mezi takzvané dampry neboli sklápěcí nákladní vozy, které se hojně využívají například ve stavebnictví, zejména však v povrchových dolech, kde převážejí ohromná množství vytěženého materiálu. Z toho důvodu důlní dampry dosahují nevídaných rozměrů napříč celým automobilovým průmyslem. Tento model není v tomto ohledu žádnou výjimkou a s dvaceti metry na délku, deseti na šířku a osmi na výšku je dokonce největším nákladním vozem na světě. Hmotnost celého kolosu dosahuje 360 tun a může uvést až 450 tun nákladu, což by tedy stačilo na přepravu dvou plejtváků a ještě by zůstala pořádná rezerva. Není proto divu, že je stroj dokonce uveden v Guinnessově knize rekordů.
Ač to může působit paradoxně, jedním z hlavních důvodů pro konstrukci takto rozměrných nákladních vozů jsou požadavky na ochranu životního prostředí. Na přepravu daného množství materiálu spotřebuje velký dampr méně paliva, než dva menší, což je výhodné jak z ekologického hlediska, tak i z hlediska provozních nákladů.
Uvést do pohybu masu oceli, která dosahuje rozměrů většího rodinného domu, není ovšem nic snadného. Pohon náklaďáku proto obstarává systém vyvinutý konstruktéry společnosti Siemens tvořený čtveřicí elektromotorů, dvěma generátory a dvěma dieselovými motory.
Systém pracuje tak, že dieselové motory, z nichž každý dosahuje výkonu 1 700 kW, pohánějí generátory, které elektřinou zásobují elektrické motory. Každý z elektromotorů pak pohání jedno kolo, díky čemuž vůz získává, i přes svoji velikost, překvapivě dobrou ovladatelnost. Kolos také nabízí možnost pokračovat v jízdě i v případě poruchy jednoho z motorů.
Aby celý stroj mohl jezdit v drsném terénu povrchových dolů bez rizika uváznutí, jsou opět všechna čtyři kola vybavena hydraulickým řízením. Velikostí stroje není příliš limitována ani jeho maximální rychlost, která u prázdného vozu může dosáhnout až 64 km/h.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
