Od první „věci“ na internetu v 80. letech až po současných 27 miliard připojených zařízení. Připomeňme si příběh o strmém vzestupu technologie, která doslova mění svět. Bez internetu věcí by neexistoval žádný Průmysl 4.0, neexistovala by síť 5G, bylo by velmi málo průmyslových aplikací AI a ještě méně práce pro odborníky na kybernetickou bezpečnost. Zavzpomínejme na historii technologie, bez níž se dnes již neobejdeme.
Přípravy jsou v plném proudu. Za několik málo let bude mnoho firem schopno propojit své továrny zcela bezdrátově. Díky tomu bude výroba v těchto závodech efektivnější, autonomnější a flexibilnější, než bylo kdy dříve vůbec představitelné.
Tři kontejnery, 4 MW výkonu, 2,5 MWh kapacity. Největší bateriové úložiště zapojené do české energetické soustavy v Plané nad Lužnicí toho díky svým funkcionalitám zvládne opravdu hodně.
Jak se společnost Pfeiffer stala beta testerem řídicího systému Sinumerik? A jak se vůbec tento systém dostal do světa zakázkového obrábění a provozu obroben? Nebyl to vůbec lehký začátek a pro projektového manažera Karstena Schwarze ze společnosti Siemens, který stojí za tímto historickým milníkem, to nebylo vůbec snadné.
SINUMERIK ONE je další generace řídicího systému, díky kterému společnost Siemens opět posunula hranice propojení CNC řízení a digitálních technologií. Současná špička v oblasti inovací. Co však stálo za vznikem číslicového řídicího systému a kdo jej uvedl do provozu? „Důležitým aspektem k úspěchu je překonat strach z toho, co je příliš nové, i se všemi následky.“Werner Feist, 1960 Tak jako vrcholky hor mohou být dost zrádné a mnohdy vám nezapomenutelný výhled umožní až po dlouhém a náročném výstupu, tak je to často i v historii a v jejím vývoji. Ne vždy vidíme u výsledku jeho původ a cestu k jeho dosažení. A pokud se podíváme na ranné začátky vývoje systému SINUMERIK, zjistíme, že měl více než jeden začátek. Před 60 lety – v září 1960 – společnost Siemens s podporou svých zákazníků poprvé představila číslicový řídicí systém na průmyslovém…
Pedagog již přestává být „pouhým“ zdrojem a zprostředkovatelem nových poznatků, ale měl by být především průvodcem a rádcem, který bude studentům pomáhat zorientovat se v nekonečném moři informací, udržet v něm ten správný směr a pokládat si ty správné otázky. A, což je neméně podstatné, měl by být pro své studenty vzorem, a to jak v rovině profesní, tak i osobní a lidské. Pedagogem, který toto nejen chápe, ale také podle těchto nepsaných pravidel pracuje a žije, je vítěz v kategorii „Ocenění pedagogické praxe“ prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D., z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Společnost Siemens se zapojila do projektu iniciovaného Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT) a v závodě Siemens Elektromotory Mohelnice vyrábí na speciální 3D tiskárně respirační polomasky a jejich části, které chrání před nákazou koronavirem SARS-CoV-2. Tyto polomasky, kterých lze v Mohelnici denně vyrobit více než 40, mají certifikaci podle normy EN 140:1999 a dosahují tak stejného, resp. Vyššího stupně ochrany než respirátor filtrační třídy FFP3. Projekt ochranné polomasky je prvním tzv. use case pro ověření konceptu distribuované výroby.
„Každoroční udělování Cen Wernera von Siemense je svátkem vědy bez pevného data,“ řekl v úvodu slavnostního vyhlášení Eduard Palíšek – generální ředitel Siemens Česká republika. V letošním, dvaadvacátém ročníku soutěže měly odborné komise opravdu nelehký úkol: vyhodnotit rekordní počet 833 přihlášek.
O tom, že vpád nemoci covid-19 do našich životů způsobí obrovské změny, nikdo nepochybuje. Avšak skutečnost, že ony změny mohou být i pozitivní, si ještě zdaleka všichni neuvědomují. Jedněmi z těch, kdo na pozitivní změny věří, a navíc dělají vše pro to, aby jich bylo co možná nejvíce, jsou tvůrci moderních technologií. Na konkrétní kroky i konkrétní technologie, které mohou posunout lidstvo o velký krok kupředu, jsme se ptali Ing. Tomáše Duby, zástupce divize Digital Industries společnosti Siemens.
Jak Siemens pomáhá svým zákazníkům v novém normálu? Bez digitalizace to nepůjde! Dnes je zcela zřejmé, že globální krize způsobená pandemií viru COVID-19 má nevyhnutelné dopady pro většinu firem, proto i průmysl se musí přizpůsobit. Jeho digitalizace, která je důležitější než kdy jindy, může být klíčem k úspěchu. Možnosti, které digitalizace přináší, mohou současné krizi a průmyslovým firmám nejen pomoci překonat současný stav, ale také ukázat nové obchodní příležitosti. A jak společnost Siemens reaguje na aktuální situaci trhu?
Na blížícím se Expu 2020 budou technologie Siemens zajišťovat hladký chod výstavy, kterou podle předpokladů navštíví každý měsíc přes čtyři miliony lidí. Po skončení Expa využije Siemens část jeho budov na to, aby v nich umístil globální řízení logistiky.
Digitalizace je hlavním faktorem pro konkurenceschopnost a růst všech výrobních podniků napříč všemi průmyslovými odvětvími. Důraz na modernizaci a optimalizaci výrobních procesů, zvyšování efektivity, flexibility a kvality a snižování energetické náročnosti výroby byl kladen již před nástupem Průmyslu 4.0. I když je digitalizace tématem vysokého zájmu, je stále ve fázi vývoje. Dva základní přístupy firem Existují dva základní přístupy firem. První skupina disponuje ERP produkty a jeví rysy digitálního podniku. Digitalizace jde od úrovně ERP funkcionality přes MES/MOM systémy se snahou propojit vrstvu automatizace. Využívají se zde další řešení pro integraci s výrobními linkami, stroji a roboty. Tato vize budoucnosti tzv. „digitálního ERP podniku“, je založena na tzv. digitálním jádru, tj. databázi jež je schopna zpracovávat všechny podnikové informace v reálném čase pro veškeré…
