Homepage

Denně se obklopujeme množstvím počítačů – od věciček v kapse u kalhot přes pracovní notebooky až po neviditelné internetové servery. Ten nejvýkonnější si ale nosíme mezi ušima. Lidský mozek dosahuje výkonu, vedle něhož jsou naše počítače jen dětskými hračkami. Snažíme se zjistit, jak je to možné, ale mozek si zatím své tajemství střeží. V Evropě však vzniká projekt, který má šanci odhalit víc, než dokázal kdokoliv předtím.

Rotor o průměru dvojnásobku rozpětí dopravního letounu, věž o výšce pětadvacetipatrového věžového domu. moderní větrné elektrárny dorostly do velikosti gigantů. Celosvětově největší větrná farma těchto obrů v červenci slavnostně zahájila provoz na moři v ústí řeky Temže. A Velká Británie má s energií z větru další velké plány.

Nový způsob detekce rentgenova záření dává šanci získat kvalitnější rozlišení obrazu. Inovace je založena na vmísení specifických látek do organických materiálů. Absorbují rentgenové záření, které potom detektor převede na viditelné světlo. Společnost Siemens koordinuje projekt HOP-X, financovaný německou vládou, jehož cílem je tuto technologii rozvinout. Očekává se, že podstatně zlepší klasické rentgeny i mamografy. Obrázek ukazuje schopnosti organického detektoru.

Zdá se to zvláštní až neuvěřitelné, ale byly to mimo jiné právě život ztěžující byrokratické poměry v pruské armádě a ve společnosti v polovině 19. století, které překvapivě rozhodly o vzniku dnešního koncernu Siemens.

„Vyspělé roboty se sice v případě poruchy bez lidí obejdou, ale ne bez algoritmu vytvořeného člověkem, bez něhož by vůbec nemohly fungovat,“ zdůrazňuje vedoucí katedry výrobní techniky a robotiky Strojnické fakulty Technické univerzity Košice Mikuláš Hajduk. Robotice se začal věnovat s lidmi, kteří byli v tehdejším Československu doslova pionýry tohoto oboru. Dnes vede specializovanou katedru a s kolegy a studenty pracuje na výzkumu, jak co nejlépe využít roboty nejen v průmyslu.

Elektronový mikroskop ukazuje jemné kuličky keramického prášku na lopatkách plynové turbíny v elektrárně v německém Irschingu. Vytvářejí ochranný tepelný povlak, který je výsledkem speciálního procesu mletí, lepení i spékání. Výzkumníci společnosti Siemens nanesli nátěr plazmovou dýzou, aby lopatky odolaly plynu zahřátému na více než 1 500 stupňů Celsia.