Robotický dalekohled, otestovaný v Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově, se dokáže během jediné sekundy otočit o 90 stupňů. Měl by v budoucnu sloužit k pozorování rychlých dějů na obloze.
Přes dvě třetiny povrchu naší planety zabírají oceány, přesto se však jedná až o překvapivě málo prozkoumanou oblast. Vždyť na nejhlubší místo oceánů, Mariánský příkop, se doposud podívali pouze tři lidé, zatímco po povrchu měsíce se procházelo již dvanáct astronautů. Mořské dno nám ale nabízí něco, co bychom ve vesmíru jen tak nenašli – ropu a zemní plyn.
Nové predikční systémy budou schopny rozpoznat závady již v jejich zárodku nebo dokonce ještě před ním. V plynových elektrárnách by například pohybové senzory mohly měřit opotřebení turbíny a naměřené údaje předávat do databáze. Počítač by pak tato data průběžně analyzoval a v případě, že by byla překročena kritická teplota ve spalovací komoře, spustil by alarm.
Matematika je královna věd, nezbytný základ technických, přírodovědných i mnoha společenskovědních oborů – a taky školní problém, jehož řešení je zatím neznámé.
Moderní řídicí technologie značky Siemens se podílejí na provozu obřího vyhlídkového kola, které je jednou z hlavních atrakcí slavného mnichovského Oktoberfestu. Pohyb vyhlídkového kola, jehož 40 gondol unese až 400 pasažérů, je řízen pomocí řídicího systému Simatic S7, který obvykle nachází uplatnění spíše v průmyslových aplikacích. Pohonné jednotky a řídicí technologie značky Siemens mají již dlouholetou tradici při zajišťování bezchybného a bezpečného fungování nejrůznějších atrakcí, které Oktoberfest svým návštěvníkům nabízí.
Mezi prvními vynálezci, kteří zamířili na Patentní úřad nově vzniklé Československé republiky, založený v roce 1919, byl třicetiletý Jaroslav Vancl. Jeho nápad fascinuje dodnes.
Nové digitální technologie slibují v mnoha ohledech úspory. Typickým příkladem je využití papíru – obyvatelé vyspělého světa ho využívají stále méně. Je to předzvěst budoucnosti? Přinese s sebou digitální ekonomika zásadní materiální úspory?
Jen opravdu tiše žasneme nad všestranností Wernera Siemense, který doslova sršel nápady a (řečeno dnešním slovníkem) technickými inovacemi.
Zhruba 125 km od německého pobřeží jsou v Severním moři umístěny přímořské větrné parky Veja Mate a Global Tech 1, jejichž společný výkon bude činit 800 MW. Aby bylo možné tyto dva větrné parky připojit do německé rozvodné sítě, instalovala společnost Siemens coby subdodavatel firmy TenneT přenosové a připojovací zařízení BorWin 2 využívající přenosovou technologii high-voltage direct current (HVDC). Srdcem zařízení BorWin 2, které elektrickou energii na pevninu transportuje pomocí podmořského kabelu, je transformátorová technologická platforma BorWin beta (na obrázku), jejíž instalace na volném moři byla nejnáročnější částí celého projektu připojení větrných parků. Technologie HVDC využívá pro transport elektrické energie na vzdálenosti větší než 80 km stejnosměrný proud, protože má ve srovnání s přenosem střídavého proudu minimální ztráty.
Přitahuje pozornost vědců a inženýrů po celém světě. Je neuvěřitelně lehký, mimořádně pevný a kromobyčejně pružný: aerografit – látka, kterou tvoří z 0,01 % uhlík a z 99,99 % vzduch. Je 75x lehčí než polystyren, 100x pevnější než ocel a elektrický proud vede lépe než měď. Možnosti jeho využití se rýsují například všude tam, kde je třeba co nejvíce snížit hmotnost, tedy u akumulátorů pro elektromobily, nebo u měřících přístrojů pro vesmírné satelity.
Po takřka půlstoletí od programu Apollo je připravena nová kosmická loď schopná dopravit lidi k jiným vesmírným tělesům – Měsíci, asteroidům i Marsu. Mohla by významně rozšířit naše poznatky o vzdáleném kosmu a otevřít cestu k využití zdrojů z tohoto prostoru.
