Polyamid je základním materiálem pro výrobu celé řady předmětů každodenní potřeby – od oblečení a obuvi až po automobilové komponenty. Společnost Cathay Industrial Biotech Ltd. dnes ve své digitální továrně v Číně vyrábí tento oblíbený materiál z obnovitelných zdrojů – z biomasy.
IoT je síť fyzických věcí vybavených elektronikou, softwarem, čidly a síťovou konektivitou, díky které se tato zařízení mohou vzájemně propojit a vyměňovat si data – vzájemně komunikovat. IoT je nepochybně jedním z hlavních aktérů aktuálně probíhající rozsáhlé digitální transformace.
Dnes je většina strojů v továrnách stále ještě připojena pomocí kabelů. To se ale již brzy zásadně změní díky novému komunikačnímu standardu 5G, který bude v Německu plošně zaveden do roku 2020.
Pracoviště procesních inženýrů svým stářím obvykle odpovídají stáří samotných výrobních závodů, v nichž se nacházejí, často jsou staré 30 a více let. Digitální transformace však klade na automatizaci výrobních provozů nové požadavky. O koncepcích a technologiích budoucnosti jsme hovořili s profesorem Leonem Urbasem, vedoucím katedry technologie řízení procesů na drážďanské technické univerzitě, a Eckardem Eberlem, ředitelem obchodní jednotky Process Automation ve společnosti Siemens.
Obří letadlo Boeing 747 se při startu odlepí od ranveje při rychlosti 280 km/h. Supersportovní automobil Bugatti Chiron jezdí i rychlostí nad 400 km/h a samozřejmě se od země odlepit nechce. Bezpečnou jízdu mu zajišťuje vylepšená technologie 3D tisku od společnosti Siemens.
Hlavní hvězdou expozice Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně bude chytrá motorka Honda CBR 600RR a její jezdkyně Petra Fuchsíková. Společně závodí a sbírají ceny na českých i evropských okruzích. V letošní sezóně se tým rozšířil o nového výkonného pomocníka – cloudovou platformu pro internet věcí MindSphere, do které se ukládají data, jež v průběhu jízdy odesílají senzory připevněné na různých částech motocyklu. Digitální technologie poskytuje závodnici mimořádnou zpětnou vazbu a možnost zlepšovat nejen technický stav stroje, ale i závodní strategii a styl jízdy. Jezdkyní závodní motorky Honda CBR 600RR je Petra Fuchsíková, konzultantka pro digitální podnik a cloudovou platformu pro průmyslový internet věcí MindSphere společnosti Siemens. Motorkářka tělem i duší k motocyklovému sportu tíhla již od mala. Závodně ale začala jezdit teprve…
V letošním, 21. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense zvítězil v kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu tým Ing. Radka Mušálka, Ph.D., z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, který vyvinul novou technologii plazmového nástřiku z kapalin. Tato technologie umožňuje připravovat zcela nové typy ochranných vrstev a má značný potenciál najít uplatnění v řadě průmyslových odvětví. O detailech oceněné technologie jsme hovořili právě s Radkem Mušálkem.
Během posledních let se aditivní výroba vyvinula do podoby nezávislé výrobní strategie, která umožňuje vytvářet zcela nové typy komponent a struktur v malých výrobních sériích i v plně customizovaných prototypových variantách.
3D tisk nebo, chcete-li, aditivní výroba či rapid prototyping je způsob výroby známý již od 80. let. Na rozdíl od subtraktivních technologií, které jsou založeny na odebírání materiálu, je jeho základem postupná výstavba požadovaného tvaru tzv. vrstva po vrstvě.
Minimální znečištění ovzduší v USA, Kanada jako supervelmoc poháněná jen zelenou energií, bezemisní Británie či klimaticky neutrální Německo. Vize jednotlivých států, které mají být naplněny do roku 2050 spojuje jeden a ten samý problém – klimatická změna. Města, a dokonce i celé státy mohou být digitalizované, automatizované, s chytrými lavičkami, zastávkami i odpadkovými koši, e-governmentem a sdílenými daty, ale to nejdůlěžitější ještě stále visí ve vzduchu. Zdravé ovzduší jdoucí ruku v ruce s bezemisní budoucností je to, co aktuálně trápí většinu měst i států po celém světě. Jak vyzrát nad klimatickou změnou? A jsou cíle do roku 2050 vůbec reálné?
Výrobní centra budoucnosti nebudou produkovat jen výrobky, ale také nevyčerpatelný proud informací, ze kterého budou současně i těžit. Jejich základem bude samoorganizující se internet věcí, založený na umělé inteligenci, který bude holistický a pružný, a díky němu budou pracovníci – lidé i jejich robotičtí asistenti – schopni optimalizovat toky materiálů a energie v rámci aditivních i subtraktivních výrobních systémů.
