Homepage

Mladá, ale velmi ambiciózní: taková je třeboňská společnost Hydroservis-Union pro. Byla sice založena teprve nedávno, ale spektrum jejích aktivit je pozoruhodně široké. Firma se snaží nejen o výrobu čisté energie z vody, ale věnuje se i vlastnímu technologickému vývoji – navrhuje a vyrábí turbíny, vodní kola a další zařízení spjatá s vodním živlem. O tom, jak toto vše jen s hrstkou zaměstnanců zvládá, o významu vodní energetiky a o vodě vůbec jsme hovořili s Viktorem Korbelem, jednatelem společnosti Hydroservis-Union pro. 

Využívání vodní energie má velmi dlouhou historii. Její velký potenciál byl objeven již ve starověku. Nejprve vodní energie našla uplatnění v dopravě, záhy se ale začala využívat i k pohánění strojů – mlýnů, hamrů, čerpadel či pil. V Evropě došlo k masivnějšímu rozšíření jejího využívání ve středověku. Značnou měrou se na tom podílely mnišské řády, jejichž kláštery vodní energii hojně využívaly.

Energetika je největší průmyslové odvětví vůbec. A dnes patrně stojí na prahu další revoluce. Nové, chytřejší, pružnější a účinnější využívání elektřiny od její výroby až po spotřebu. 

Snahy o spoutání síly větru provázejí lidstvo od nepaměti. Vítr nám pomáhal čerpat vodu, mlel obilí, poháněl naše lodě, vysoušel nizozemské poldry. Dnes ho využíváme stále častěji ke generování elektřiny. Přes několik tisíc let trvající známost však zapojování větrné energie do energetiky evropských zemí provázejí nejasnosti a dohady. Pojďme se vydat po stopě využívání energie větru a zjistit, jak je to s větrnou energií doopravdy. Jak moc je zelená a udržitelná?

Každý rok se podél evropských břehů objeví stovky nových větrných elektráren. Aby ne – do jejich lopatek se na moři opírá mnohem silnější a stabilnější vítr než na pevnině. Navíc tam nikoho neruší, a tudíž si nikdo nestěžuje. Jenže… Větrné parky nad hladinou moře se velmi složitě staví a stejně náročná je i jejich údržba.

Ačkoli je století páry již oficiálně dávno za námi, málokdo si uvědomuje, že parní turbíny stojí za většinou elektrické energie v naší síti. Udává se, že až 90 % elektrické energie v USA je vyrobeno pomocí parních turbín. Po více než sto letech od jejich vynálezu přichází zásadní zvrat v jejich konstrukci – tzv. bezolejová parní turbína.

Tepelná elektrárna Boundary Dam v kanadské provincii Saskatchewan jako první na světě vyrábí elektřinu bez toho, aby znečišťovala ovzduší.

Vláda schválila plán budování chytrých elektrických sítí (NAP SG), které se mají v blízké budoucnosti podílet na zajištění spolehlivého provozu české elektrizační soustavy. Plán vychází z priorit Aktualizace státní energetické koncepce ČR. Elektrizační soustava České republiky byla původně budována především pro využití klasických velkých centrálních zdrojů. Nyní je však ve hře také energie získávaná ze slunce a větru.

Ostny gigantického dikobraza připomínají lišty rotorů větrných turbín SWT s výkonem 3,6 megawattu značky Siemens. Takřka šedesátimetrová monstra čekají na nalodění na speciální montážní plavidlo. Budou pohánět osmdesát větrných turbín v parku DanTysk v Severním moři, přibližně sedmdesát kilometrů od ostrova Sylt u dánského pobřeží.

Sílu větru využívá lidstvo odnepaměti. Větrné elektrárny, navzdory mnoha diskuzím, představují nejlevnější obnovitelný zdroj energie. Sází na ně i Německo, které má v plánu do roku 2050 pokrýt až 80 % své spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů – největší podíl chce získávat z přímořských větrných parků.

Několika osobnostem, které mají k této problematice co říci, jsme položili otázku: Jak bude podle vás vypadat energetika v roce 2050?

Představte si 140 největších suchozemských savců – slonů afrických – pohromadě. Máte? Vnímáte tu obrovskou masu, která dohromady váží kolem 850 tun? Tenhle exkurz do oblasti exotické fauny jsme si dovolili, abychom pro vás dokázali nějak přijatelně zhmotnit 850 tun oxidu siřičitého. Přesně takové je totiž množství emisí, o které bude každý rok zdravější celé Ostravsko díky ekologickému projektu nízkoteplotní odsíření hutní energetiky. Projekt realizovala hutní společnost ArcelorMittal Ostrava.