Tichá a čistá hromadná elektrická doprava je jedním ze synonym chytrých měst. Aby však vysokým nárokům těchto měst vyhověla beze zbytku, musí být elektrodoprava rovněž velmi přesná, plynulá a také flexibilní. Základní otázkou proto je, jak pro elektrovozidla zajistit přísun a akumulaci elektrické energie na takové úrovni, aby se tento druh dopravy mohl pyšnit všemi uvedenými atributy.
Drtivá většina současných plavidel je poháněna dieselovými motory, které vypouštějí do vod a ovzduší nemalé množství škodlivin. Proto se i v tomto dopravním odvětví usilovně řeší, jak přejít k jiným, ekologičtějším pohonům. S automobily a motocykly na elektrický pohon se již dnes čas od času na silnicích můžeme potkat. Nyní začínají pronikat elektrické pohony i do vod řek a oceánů. Objevují se však i další alternativy.
Vody mezi norskými městečky Oppedal a Lavik brázdí den co den mohutný trajekt. Loď dlouhá 80 metrů a široká 20 metrů se k pobřeží blíží tiše a majestátně jako bílá velryba. Teprve když dokořán otevře svá „ústa“, ozve se řev motorů. To startují desítky nákladních automobilů, které vyjíždějí z paluby na pevnou zem. Z paluby lodi, kterou pohání elektřina.
