Technologie budov

Jak dát sklu a oceli mozek

Josef Janků
0

Dobří architekti se vždy pokoušeli vdechnout svým budovám duši. Dnes už jim nové technologie umožňují dát budovám i „mozek“ – schopnost reagovat rychle a účinně na neustálé změny podmínek a požadavků. V nejlepším případě jsou tedy výsledkem skutečně „živé“ budovy.

Nad antverpským přístavem se vznáší nová loď. Na klasicistní budovu místní přístavní správy posadila známá architektka Zaha Hadid ultramoderní koráb ze skla, kovu a notné dávky ambicí. Město dostalo novou dominantu, která však není jenom pro oko.

V nové budově našlo od letošního června místo pro práci pět set lidí a stovky dalších se mohou setkávat ve zdejším atriu nebo dalších prostorách. Jejich zážitek z užívání budovy musí být stejně dobrý, jako je silný zážitek diváka, který kolem ní prochází – a samozřejmě ani jedno nesmí být na úkor provozovatele, jenž platí účty za elektřinu, teplo a údržbu.

O to vše se v Antverpách stará i společnost Siemens. Budovu vybavila systémem Desigo TRA, který hlídá, aby spolupracovala klimatizace, osvětlení či žaluzie. Udržuje stále optimální rozmezí teplot, čerstvost vzduchu a dostatek světla. A provozovatel má díky systému jistotu, že se energiemi nebude plýtvat a jejich spotřeba se bude optimalizovat podle skutečných potřeb, nikoliv na základě odhadů či chybné úvahy.

 

Nová doba, knihovník vítá hosty

Vynálezy, které dělají budovy „chytřejšími“, mění i celou spoustu jiných aspektů našeho života – a budovám pak dají možnost, aby naplnily nově vznikající potřeby a požadavky. Jak můžete vidět třeba v pražských Dejvicích.

Tam studenti tamních vysokých škol – a nejen oni – už sedm let chodí na schůzky či na chvíli odpočinku do budovy Národní technické knihovny. Jistě, využívají i tamní úctyhodný knihovní fond (cca 1 200 000 položek), ale to, s malou nadsázkou, už není to nejdůležitější. Velkou část nutné literatury lze najít na internetu, a tak by studenti či profesoři vlastně kvůli ní ani nikam chodit nemuseli.

Autoři budovy to vědí, a jejich návrh pro novou dobu je tak mnohem více než jen „velký sklad knih“. Nabízejí klidný a rozsáhlý prostor, ve kterém si můžete stejně dobře najít klidné místo pro samostudium, pár křesel pro debatu v malé skupince, konferenční místnosti i kavárnu na schůzku.

Neviditelná technika se při tom stará, aby atmosféra (alespoň v tom čistě fyzikálním smyslu) byla veskrze příjemná. Má k tomu dostatek informací, protože budova je „prošpikována“ 3 600 senzory, které neustále měří důležité parametry a sledují běh budovních systémů. Všechny nitky se pak sbíhají do nervového centra, kde je zpracovává a obsluze předává systém Desigo. Za záměrně klidnou kultivovanou kulisou neustále běží elektronický nervový systém, který knihovně dává nové místo v nové době.

Pohodlí pro 70 milionů

Z klidu dejvické knihovny přejděme na místo, kde klid je vzácností a spěch nezbytný. Chicagské O’Hareovo letiště je jedno z nejrušnějších na světě; jeho 178 „branami“ projde ročně zhruba 70 milionů cestujících. Stejně jako v případě pražské knihovny se o pohodlí uživatelů ale stará celá armáda neviditelného hardwaru.

Vybavení letiště je přitom stejně nesourodá „parta“ jako cestující, kteří ho využívají. O’Hareovo letiště začínalo stejně jako celá letecká doprava z mnohem skromnějších poměrů a rostlo stejně rychle jakou obliba létání. Na sobě se tu nacházejí různé archeologické vrstvy technologií, které spolu ne vždy ideálně ladí. A jejich údržba a obsluha byla neustálý boj.

„Chytré“ systémy ale dokázaly změnit i to. Softwarové řešení – v případě O’Hareova letiště Desigo CC firmy Siemens – dává obsluze například možnost kouzlit s pomocí klimatizace s vnitřním prostředím v budově tak, aby pro cestující byl pobyt co nejpříjemnější. Ideálně tak, aby si vůbec nevšimli, že se o jejich pohodlí vůbec někdo stará.

Počítačový kód a s ním spojené senzory i vybavení se také postarají o budoucnost letiště. Jde o otevřené systémy, připravené zahrnout do sebe i další vybavení (a to nejen od Siemensu), aby mohlo růst podle potřeby. Chytré je totiž mít vždy řešení, které je otevřené budoucnosti.

Zdroje: Siemens

Diskuze k článku

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit přes facebook. Přihlásit se

Vaše komentáře

Zatím nebyl přidán žádný příspěvek. Buďte první.

Mohlo by vás zajímat

 
Galerie