Významné technologické změny nás zásadně ovlivňují. Nástup parního stroje, mikročipů nebo internetu razantně změnil podobu mnoha odvětví, ovlivnil životy stamilionů lidí a nové rozdal karty v mezinárodním obchodě. Loňská studie McKinsey Global Institute se snažila najít technologie, které budou nositeli podobných změn do roku 2025.
Rozsáhlá studie „Disruptive Technologies“ (rušivé technologie) vloni svedla dohromady představitele podnikatelské sféry a akademické obce. Snažili se společně pojmenovat nositele budoucích změn a kvantifikovat jejich dopad na průmysl, obchod, zaměstnanost a ekonomiku. Mezi více než stovkou kandidátů hledali technologie, které v porovnání se svými substituty vykazují významnou dynamiku poměru ceny a výkonu, mají potenciálně široký dosah a významný ekonomický dopad. Zkrátka musejí mít sílu znovu zamíchat kartami. Dvanáctka vybraných má potenciál ovlivnit několik desítek bilionů dolarů ročního světového produktu. Zde jsou.
Tahouny mobilního internetu jsou dostupná konektivita a stále výkonnější mobilní zařízení. V kapse dnes nosíme přístroje, jejichž výkon je srovnatelný se superpočítačem CDC-7600 z roku 1975. Chytré telefony navíc přestaly být luxusem, staly se dostupnými pro široké masy a miliardě uživatelů změnily způsob interakce s okolním světem. Třetina přístupů na webové stránky a polovina přístupů do sociálních sítí je v USA prováděna z mobilních zařízení. Ta se mají do roku 2025 dostat do rukou další čtyři a půl miliardě uživatelů, převážně v rozvojových zemích. To významně změní způsob poskytování služeb napříč sektory. Řada z miliardy pracovních pozic zajišťujících transakce a interakce padne za oběť mobilním aplikacím. Nižší transakční náklady ale přinesou i nové příležitosti.
Automatizované systémy se naučí vykonávat práci expertů, přijímat příkazy v přirozeném jazyce
a přijímat rozhodnutí na základě vlastního úsudku. Pochybujete? Výkon počítačů exponenciálně roste. Superpočítač Watson (2011) je stonásobně výkonnější než o čtyři roky starší šachový šampion Deep Blue. Mílovými kroky kráčí též umělá inteligence, strojové učení a přirozená uživatelská rozhraní. Možná i vy patříte mezi půl miliardu uživatelů inteligentních digitálních asistentů Apple Siri nebo Google Now. Představili byste si něco takového před deseti lety? Pokrok umožní automatizovat řadu úloh dnes prováděných některým z 230 milionů expertů. Systémy odpovídající na dotazy v přirozeném jazyce budou schopny samy předat potřebné informace dalším zaměstnancům nebo zákazníkům. Řada pracovních pozic bude nahrazena a sofistikovaná analytika automatizovaných systémů doplní znalosti a talenty těch zbývajících.
Levné senzory a pohony se stanou běžnou součástí strojů i předmětů denní potřeby. Ty se propojí prostřednictvím sítí. Aktuální přesná data a automatizované rozhodování otevřou nevídané možnosti pro optimalizaci procesů. Cena MEMS senzorů spadla během posledních pěti let téměř na desetinu, ve stejné době se třikrát zvýšil počet připojených M2M zařízení. V roce 2025 jich bude připojen bilion. Již známe prodejní automaty, které samy plánují své doplňování. Řada dalších aplikací se očekává v průmyslu, zdravotnictví, těžbě, zemědělství, dopravě, bezpečnosti i v utilitách. Přinesou nám lepší přehled o stavu systémů a pohybu produktů, ohlídají optimální podmínky pro pěstování plodin a pomohou zlepšit péči o chronicky nemocné pacienty.
Cloudové technologie umožňují používat softwarové i hardwarové zdroje v podobě služby poskytované prostřednictvím sítě. Výsledné řešení klade minimální požadavky na lokálně instalovaný software a výpočetní výkon, je flexibilnější a nákladově příznivější. Cena serverového výkonu dostupného v cloudu klesá o polovinu každých osmnáct měsíců. V průměru je třetinová oproti nákladům na vlastnictví serveru. Osmdesát procent severoamerických společností se proto chystá cloudu svěřit své kritické aplikace. To významně ovlivní strukturu tří bilionů dolarů utrácených firmami ročně za IT.
Dnešní roboti jsou drazí, neflexibilní, zašroubovaní do podlahy a bezpečně oplocení. Jejich nová generace ale bude vybavena smysly, strojovým viděním, vyšší obratností a vlastní inteligencí. Budou schopni bezpečně pracovat po boku člověka a reagovat na něj. Otevře se jim tak cesta do nových míst ve výrobě, úklidu i údržbě. Příkladem nového přístupu může být Baxter, univerzální laboratorní robot s kompaktní konstrukcí a pětinovou cenou oproti průmyslovým robotům. Robotika se šířeji uplatní i v medicíně. Noví chirurgičtí roboti zvýší bezpečnost operací a robotická protetika a vnější skelety umožní řadě lidí žít hodnotnější život.
Ještě nedávno byly drony strategickou vojenskou technologií. Dnes ho možná máte doma. Brzy
budeme autonomní dopravní prostředky vídat i na silnicích. Od prvních nesmělých krůčků před deseti lety technologie dospěla a pomalu se stává realitou. Stroje budou jezdit bezpečněji, s nižší spotřebou, bez přestávek a nároku na mzdu. Díky tomu bude revoluce na silnicích rychlejší, než bychom si mysleli. V automobilech, které nebudou plně autonomní, se uplatní systémy asistující řidiči a odvracející kolize. Stávající miliarda aut a půl milionu letounů se tak brzy stanou zastaralými. Z koláče čtyř bilionů dolarů ročních příjmů automobilového průmyslu si razantně ukousnou nové obory.
Genomika bude v nadcházejících letech těžit z rychlého sekvencování genomu, analýzy velkých dat a rozvoje syntetické biologie. Rychlost sekvencování vztažená na dolar nákladů se zdvojnásobuje každých deset měsíců. Výzkumné týmy budou schopny rychle a levně testovat dopady genetických modifikací a stolní sekvencery DNA pomohou lékařům hledat optimální léčbu. Syntetická biologie umožní tvorbu modifikovaných organismů přímým přepisem DNA. Těžit z toho budou zejména zdravotnictví, farmacie, zemědělství, ale třeba i obor biopaliv.
Nová generace systémů zadržování energie (např. baterií, palivových článků) bude pohánět miliardy mobilních zařízení a vpustí na silnice světa hybridní a elektrická vozidla. Sehraje též zásadní úlohu v energetice. Umožní bezproblémové využití solárních a větrných zdrojů, poskytne kapacitu pro vykrývání špiček a pomůže hlídat frekvenční odchylky. Umožní také odložit nutné investice do posílení rozvodných sítí a urychlí elektrifikaci v rozvojových zemích.
3D tisk je dnes využíván zejména designéry, kutily a v prototypové výrobě. Razantní pokles cen 3D tiskáren, růst výkonu a rozšiřující se spektrum použitelných materiálů z něj však udělají běžnou výrobní technologii. Ta zrychlí cestu produktů na trh, poskytne stabilní kvalitu, minimalizuje odpad a vypořádá se i s komplikovanými tvary. Již dnes se 3D tisk používá také k „tisku“ kmenových buněk do podoby tkání.
V uplynulých dekádách jsme vytvořili nové materiály s vynikající pevností nebo vodivostí, samočisticím povrchem, kovy s pamětí nebo nanomateriály. Obzvláště nanomateriály nyní procházejí dynamickým vývojem. Nabízejí mimořádné chemické nebo mechanické vlastnosti, počítá se s nimi v nových generacích displejů, efektivních bateriích, filtrech nebo solárních článcích. Nanočástice v budoucnu také pomohou přesněji aplikovat medikaci například při léčbě rakoviny.
Čtyřicet let se rodila ekonomicky rentabilní metoda dobývání ropy a plynu z nekonvenčních ložisek. Těžba z břidlic je dnes díky horizontálnímu vrtání a hydraulickému štěpení realitou a mění mapu producentů strategických surovin. V hledáčku těžařů se nově ocitají další zdroje – metan z uhelných ložisek, hydráty metanu nebo ropa uložená v pískovcích. Všechny tyto pokroky mohou prodloužit dostupnost fosilních paliv o celá desetiletí.
Energie vody, větru, slunce, příboje nebo slapových jevů budou nevyčerpatelnou studnicí levné a čisté energie. Výrobní cena elektřiny ze solárních článků klesla za poslední dvě dekády na desetinu a obnovitelné zdroje se staly neodmyslitelnou součástí energetického mixu Evropské unie i Spojených států. Plány na jejich využívání ale oznámily i Čína, Indie a další rozvíjející se země. Spolu s očekávaným vývojem v oblasti uchovávání energie čeká obnovitelné zdroje slibná budoucnost.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
